Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Oddílový výlet.

Z Rehakovi
Přejít na: navigace, hledání

ODDÍLOVÝ VÝLET

Měj vždy nějaký účel: návštěvu nějakého zajímavého místa, starého hradu, významného podniku v okolí (pily, papírny, přádelny apod.), obhlédnutí krajiny k velké hře, hledání vhodného tábořiště, koupání a slunění, poznávání přírodnin, sběr nerostů a hornin pro krajinskou sbírku, práci pro turistiku. V zimě lyžaření, sáňkování, cvik ve stopování zvířat.

Zvláštní půvab má noční výlet, kdy k večeru odcházíme a po táborovém ohni přespíme venku pod stany. Bývají to nejkrásnější výlety.

Stravování: Chcete-li venku vařit, tedy jen to, co nedá dlouhé přípravy. Polévku např.: bramborovou, zeleninovou, houbovou, hrachovou z kostek. Maso: vařené hovězí (je i polévka příp. s nudlemi), guláš, roštěnka, opékané uzeniny, houby s vejci apod. Už napřed musí být tedy určeno, kdo co opatří a přinese, kdo vezme kotel atd. jinak oznamte hochům, aby si jídlo na celý den vzali sebou.

Sraz: Ne příliš časně, ale vyjděte přesně, nečekejte! Ať se hoši naučí chodit ke srazu jako k vlaku, jinak vyjdete pokaždé o dalších 5 minut později. Později může být i sraz po družinách v nestejnou dobu, každá jde jinudy a na určitém místě se sejdou. Je to dobrý cvik v pohotovosti a orientaci. Před nastoupením cesty vždy hochy zhruba informuj o průběhu výletu.

Cestou: Ne pouhý pochod, Skaut vždy věnuje něčemu pozornost. Poučí se a má i zábavu. Můžete např.; Odhadovat vzdálenost a výšky. Sledovati značky. Jeden z rádců neb starší Skaut vyjde o půl hod. dříve cestou vyznačenou ve spec. mapě a zanechává značky různým způsobem vytvořené. Ostatní sledují (nejlépe po polních, úvozových cestách a stezkách, kde jsou časté odbočky.) Orientovat se dle mapy. Hoši občas pátrají po význačnějších bodech v krajině, (tak po 2 km hl. na kopcích) a hledají je na mapě. Sledují detaily podle cesty a srovnávají se zakreslením ve spec. mapě. Popřípadě jeden z čipernějších (pokaždé pak jiný) má cestu v mapě tužkou zakreslenu, jde tak dvacet kroků napřed a ostatní vede. Tak se hoši naučí chodit dle mapy. Musíte mít ale speciálních map po ruce více. Nejlépe každá družina svoji.

Na vyšších bodech, rozhlednách apod. ať hoši položí mapu přesně v přímce severojižní (orientují ji) a pak dle ní určí města, vesnice a kopce v dohledu.

Pozorovat přírodu. Tu nejlépe se rozdělte po družinách. Témata, mohou být i ve formě závodů družin. Zjistit např. kolik druhů stromů jste na výletě viděli. Jaký je charakteristický tvar jejich korun? Pokuste se vyjádřit to náčrtkem. Jaký je tvar jejich listů? Hovořte o tom, k čemu se užívá jejich dřeva, kdy který kvete, jaké má plody.

Jindy si všímejte opět keřů, nebo trav. rostlin žlutě kvetoucích, bíle kvetoucích, rostlin našich příkopů, našich pasek a mýtin, podrostu, našich hájů a lesů, rostlin na louce. Nejde při tom o detaily botanické. Dejte rozumy dohromady; někdo ví jméno, jiný užívá-li se jí jako léku, některý zná pověst o ní nebo jinou zajímavou věc. Přečti si Setonův: Rok v přírodě. Na jiném výletě sledujte, kolik druhů ptáků uvidíte, kolik z nich poznáte i v letu, co o nich víte. Sledujte jejich zpěv — poznáte některé už podle zpěvu? Jindy věnujte pozornost broukům, ale nechytejte a neusmrcujte jich! Ve vhodné době opět motýlům, jindy všemu ostatnímu hmyzu.

Pozorně sledujte život v tůňce, jaké má rostlinstvo, živočišstvo. Jaký život je na lesní pasece v červnu apod.

Cesta kolem různých lomů nemine bez pozorování a rozhovorů geologických.

(SKAUTSKÝ HRAD. Stojí v Prachovských skalách a vede k němu Skautská stezka, jak hlásá orientační tabulka na cestě, vedoucí od vesnice Prachova k chatě Klubu čsl. turistů. Před válkou a několik let po válce všechno značkování…)

Stopujte na čerstvém sněhu nebo blátivé půdě. Z počátku charakteristickou stopu lidskou nebo zvířecí na terénu málo porušeném, později na terénu s četnými stopami jinými. Vybeřte si např. na lyžích stopu zajíce, jezděte stále po ní a sledujte jeho výlet. Zahrajte si na „lišku“. („Liška“ má pět minut náskok, smí všude jeti, kličkovat, schovat se, nesmí však sejmouti lyží. Není-li v ustanovenou dobu chycena, vyhrála.) Dělejte si náčrtky stop zvířecích, měřte vzdálenosti mezi nimi, určete dobu, kdy byly zanechány apod.

Skautský krok nacvičte pro ten případ, že byste někdy potřebovali šetřit časem (jen na kratší trati ovšem) a jako dechové cvičení. Střídá se 32 kroků poklus s 32 kroky chůze. Menší dejte při tom do předu, klus krátký, lehký, hoši se nesmí příliš upachtit!

Útvar pochodový. V sevřených řadách, trojstupem, jděte jen přes město, anebo na zpáteční cestě, je-li cesta dobrá a hoši trochu již unaveni. Zazpívejte si při tom a dojdete vesele domů. Vůdce jde při tom po levé straně prvního trojstupu. Krok kratší a svižnější. Pak postačí dobře i menší. Mnoho na této okolnosti záleží, oddíl se musí teprve naučit chodit v sevřené řadě.

V přírodě choďte vždy ve volných hloučcích, třeba po družinách a vůdce po cestě vystřídá všechny, aby si se všemi hochy promluvil. Ale nějaké courání až do nepřehlednosti, „není-li ještě někdo vzadu“ netrpte.

Nováčkové někdy se vás budou ptát pár kroků za východiskem, kdy přijdeme k nějaké studánce a kdy budeme odpočívat apod. Trochu zaobaleně jim řekněte, že teď mezi Skauty již je jistě ani nenapadne, aby fňukali „já mám žízeň“ a že Skauti dovedou vždy snášeti i trochu té žízně, neboť vědí, jak prospěšné je pro velké cesty i takovéto sebeovládání. Tím větší pocit žízně má, kdo neustále pije. Když pak opravdu později ke studánce přijdeme, netrp, aby se hoši shrnuli k ní všichni najednou, překáželi si navzájem a zkalili vodu. První dva se k ní postaví a ostatním plní nádobky a podávají. Nikdo jiný nesmí si sám nabrat. Tak bude pořádek, bez strkání a tvrdých slov. Kdož se napili, počkají na ostatní. Ne ať jsou zatím bůhví kde.

Odpočinek. První krátkou zastávku udělejte vždy asi půl hodiny po odchodu. Hoši ať si opraví, co je kde tlačí, svléknou popř. kabáty, když se již chůzí zahřáli, opraví tlumoky apod.

Další až po 2 hodinách chůze. Stačí čtvrt hodiny. Tu je čas na jídlo. Ale nemusí to být vždy „u studánky“, není také radno pít u kdejaké studně. Žízně neuhasí a je stále trapnější. I v největším vedru je nejlépe zvykat přemáhat první její příznaky popř. mírně pít trochu vlažného, neslazeného čaje. Až u cíle ať se napijí více.

Na zpáteční cestě (ovšem s ohledem na slabší), odpočinku pravidelně nedělej.

Tábořiště. Na něm se chceme déle zdržet, vyhovuje nám tedy suché pastvisko nebo kraj řídkého lesa, kde je volnější prostranství asi 20X30 m. Hleďte si zajistiti předem povolení majitele nebo příslušné správy (popř. jednou pro vždy) a vždy předem uvažte, nebude-li pobytem způsobena škoda i (tráva, kultura apod!) Vyhněte se místům hojněji obecenstvem navštěvovaným. Tlumoky odložte do řady, ne na slunce (nebo u mraveniště, a aby na ně bylo dobře vidět. Na ně složte svlečené šaty. Oblékněte trenýrky, boty nechte na nohách, ať se nezraníte.

Nyní je čas k hojnějšímu jídlu ze zásob, popř. začněte hned s vařením.

Skautský vůdce str. 56.PNG

Ohniště na místě, kde je holá zem. Jinak musíte lišejník nebo mech, jehličí ap. v kruhu odhrabat, abyste zamezili doutnání a třeba i vznícení po vašem odchodu. Na ohni spalte všechny papíry, slupky z uzenin a jiné odpadky. Než odejdete, ohniště dobře ulejte, aby ani uhlíček nezůstal žhavý a poházejte pískem a hlínou, abyste zakryli úplně stopy po něm.

Krabičky od konserv apod. věci neházejte nikdy do vody, aby se o ně nezranili koupající. Spolu se skořápkami od vajec je zakopejte, vstrčte pod pařez apod.

Po jídle asi půl hodiny odpočinek. Vzpomeňte veselých episod dopoledne, spáchejte několik špatných vtipů na dobrý oběd, nějakou veršovanou oslavu kuchařů a podobnou zábavu. Ujednejte si, co si chcete zahrát.

Výcvik skautský následuje nyní asi na 1 hodinu. Učte se měřit výšku stromu, odhadovat vzdálenosti, dělat náčrtek tábořiště, skizzovat krajinu, stavět stany, různé druhy ohnišť, signalisování vlajkou, semafor, umělé dýchání, primitivní nosítka, přenášení raněných, ošetření zlomenin apod.

Je-li řeka nebo rybník na blízku, jděte se nyní vykoupat, učte se při tom záchraně tonoucího, první pomoci při utonutí, hrajte vodní hry. Stačí půl hodiny.

Pak si asi hodinu zahrajte nějaké hry míčem, nebo americké hry jako závody družin, jindy se cvičte dechová cvičení a ranní cviky nebo lehkou atletiku, lasování, střelbu z luku (na odlehlém místě, kam nikdo jiný nesmí, než jen nejvýše 3 střelci najednou) apod. — Ještě se trochu vyšpláchejte a máte-li dost času, zahrajte si některou terénní hru, např. Plíženou do tábora, Poslouchanou, Pašeráka ap.

Ale hlavní věc po celou dobu vašeho pobytu: nekřičte zbytečně, zmírněte hluk na nejmenší míru. Smích a zpěv, ale ne hulákání!

Odchod. Oblékat, zjistit, zda má každý všechny své věci. Nevězí provaz ještě někde na stromě a ručník s mýdlem u řeky? Nastoupit v řad — vše v pořádku? Jak vypadá tábořiště? Neleží někde papíry, slupka z pomeranče? Byli tu skauti nebo nevychovaní kluci?

Zpáteční cesta nejkratší a pohodlná, aby se mohlo jít i v trojstupu a zazpívat si (nekřičet!) do kroku. Za soumraku abyste byli doma. Na určité místo všichni dojít, tam teprve společný pozdrav a rozchod. Ti, kteří se chtějí oddělit již dřív, ať o tom předem uvědomí vůdce.

Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Nástroje