Z Řehákovi
RNDr. Tomáš Řehák
Narodil jsem se jednoho nedělního květnového podvečera.
Od narození bydlím v Praze, pořád na tom stejném místě a k Praze mám velmi osobní vztah.
V první třídě základní školy jsem setkal s množinami v rámci experimentální výuky matematiky - vůbec jsem ve vztahu k našemu školství sloužil jako pokusná laboratorní myš. Vyzkoušeli na mně, jestli na základní vzdělání stačí pouhých osm let. Pak jsem studoval na gymnáziu s rozšířenou výukou zemědělské výroby (sic!) a přestože nepoznám žito od pšenice, mám někde doma papír, který mě kvalifikuje k práci agronoma. Dneska je to mimochodem velmi prestižní škola, ale tehdy to byl dost podivuhodný vzdělávací ústav.
Kariérou zemědělského odborníka jsem pohrdnul a šel studovat matematiku na MFF UK. Zde jsem v roce 1988 úspěšně zvládnul státnice a složením rigorózních zkoušek se ze mě stal doktor v oboru teorie pravděpodobnosti.
Kariéra
Počátky
Už v průběhu studia jsem se intenzivně věnoval problematice informačních technologií. Pracoval jsem ve Výzkumném ústavu matematických strojů jako programátor. Po skončení studia jsem nastoupil na Vysokou školu chemicko-technologickou (VŠCHT) jako programátor-analytik. Při tom jsem učil budoucí chemické inženýry matematiku a informační technologie. Prožil jsem tam listopad 89. Během listopadu a následujících měsíců se také odehrálo mé jediné politcké angažmá - byl jsem jedním z mluvčích Občanského Fóra školy. Když to všechno opadlo, vycouval jsem zase z politických aktivit a věnoval se matematice a počítačům.
Knihovna
V roce 1992 jsem se přihlásil na konkurz, ve kterém Městská knihovna v Praze hledala specialistu na informační technologie. Konkurz se mi podařilo vyhrát a tak jsem v květnu nastoupil jako samostatný referent. Samostatný jsem dlouho nezůstal, už na podzim se ke mně přidal první kolega a vytvořili jsme samostatné Oddělení automatizace, které jsem vedl až do roku 2001, kdy mě paní ředitelka Bimková jmenovala svým náměstkem s odpovědností za strategický rozvoj knihovny. Mimo informačních technologií jsem měl za úkol koordinaci práce na nové Strategii MKP do roku 2015.
V roce 2002 mě Rada hl. m. Prahy jmenovala ředitelem MKP a této funkce jsem se ujal 1. 7. Posadil jsem se do té velké kanceláře ke stolu, u kterého sedával před válkou Dr. Jan Thon a přemýšlel, co proboha mám dělat. Pochybnosti odplavila povodeň , která mě přinutila moc nemudrovat a radši rychle jednat.
Další osobní údaje
Jsem šťastně ženatý už skoro 18 let a mám dva syny.
Kdybych měl nějaký volný čas, tak bych ho věnoval především rodině, fotografování a skautingu. Skautingu jsem ostatně věnoval času už spoustu - poloilegální oddíl (maskovaný střídavě pod Pionýrem, tělovýchovou, ochranou přírody a kde čím) jsem vedl od roku 1982 až do roku 1990. Pak jsem mnoho let pracoval jako dobrovolný činovník ve vedení Junáka - svazu skautů a skautek ČR. Dodnes se u skautů angažuji jako dobrovolník - přednáším management a vedu kurzy pro vedoucí skautských oddílů a lektory.
Nějaké externí odkazy
- Lektor na konferenci o "Competitive Intelligence"
- Článek o povodních na serveru "National Edowment for Humanities"
- Můj profil na Knihovna4U
- Zpráva o pařížské konferenci MetLib, ve které je citována moje prezentace
- Program symposia BOBCATSSS, kde jsem měl tu čest vystoupit jako keynote speaker
- Krátký medailonek, který vyšel v MF Dnes a Šestce
- "Nethovor", tedy on-line rozhovor pro Scénu.cz
- Fejeton pro Aktualne.cz z roku 2006
- Vyjádření v Britských listech ke kauze "Červená Karkulka"