Knihy/Skautský vůdce/A. Založení a vedení oddílu. Metody skautské prakse.

Z Rehakovi
Přejít na: navigace, hledání

METODY SKAUTSKÉ PRAKSE.

Hleď všechno podat poutavě a zajímavě. Nesetrvej u jedné věci déle než dvacet minut. Neunavíš, zato rozmanitostí budeš přitahovat.

Hleď, abys při všem měl dost názoru a vždy měj na paměti praktické upotřebení. Masaryk nazval skauting výchovou k praktičnosti. Užívej hodně her. Upoutávají zájem, uplatňují znalost činem, bystří smysly, vyžadují pohotovost, čipernost a mrštnost.

Závod jednotlivců i družin co do času nebo provedení je oblíben u hochů, ale neplýtvej jím. Ať ti přemíra závodů nepodrývá ducha bratrství a pospolitosti celého oddílu. Ceny, jsou-li, tedy vždy jen čestné!

Vlastní zkušenost klaď ze všeho nejvýš. Dávej k ní hojně příležitosti. Je prastarou moudrostí, že z chyb se nejlépe učíme. Pak hoši poznají i cenu dobré rady — to nebývá mládeži vrozeno!

Nákres, schéma je pro tebe důležitou pomůckou, jak složitější věc učinit snadněji pochopitelnou. Měření výšek a vzdáleností nepřístupných bodů vyložíš nejprve na nákresu a pak v přírodě prakticky provedeš. Tabule a křída nechybí v žádné skautské klubovně. Značky morse, semafor, výklad vrstevnic, šrafování a mnoho jiného půjde pak hravě.

Jen pamatuj, že „přednášky“ pro hochy nejsou k ničemu, praktické provádění má hodnotu daleko trvalejší. Něco jiného je ovšem, když občas požádáš odborníka, aby populárně chlapcům pověděl něco ze svého oboru.

Přednáška např. lékaře pro starší hochy o životě pohlavním je nutná. Vhodná je i právníka o polním a lesním pychu, historika o památkách místa a okolí, přírodopisce o vzácnější květeně a zvířeně v okolí, jíž nutno šetřiti apod.

Poskytni ale i rádcům a starším skautům příležitost k samostatnému výkladu o lehčích partiích, jež pak doplníš. Zbaví se ostýchavosti, naučí pohotovosti. A hlavně se naučí srozumitelně, jasně se vyjadřovat. Ať si svůj výklad připraví, poraď jim prameny, nikdy jim to ale nevypracuj sám. Oni se musí učiti vlastní prací.

Rozhovor o probrané věci ti nejlépe poví, jak jí hoši porozuměli, zvýší se zájem o ni a objeví se mnohdy velmi dobré a svérázné nápady, popř. chybné názory, čímž věc ještě lépe bude osvětlena.

Četbu u hochů podporuj, ale též nenápadně usměrňuj; ovšem, respektuj při tom i zájem hocha. Zvlášť pamatuj na Kipplinga, Setona, Londona, Vernea, cestopisy (Sbírka Země a lidé), Encyklopedii čsl. mládeže. (O ostatní četbu se stará škola.)

Nejjistějším základem zdaru je však využití napodobovacího pudu mládeže. Má-li vůdce sám hojně skautských znalostí a používá různých drobných zručností v praksi, „odkoukají“ to chlapci a snadno se všemu přiučí. Má to i veliký význam morální, budou v tobě vidět stále svého mistra, skutečného vůdce.

Přátelský rozhovor s hochem o věcech jeho zájmu, ale ve vhodné chvíli i o jeho chybách nebo nepěkném činu je z nejmocnějších prostředků, jak si získat jeho důvěry jako starší bratr a pak naň působit v duchu skautském. Naskytne se k tomu příležitost na výletě, ve vlaku, po táborovém ohni, na hlídce apod. Nemluv se svými hochy stále jenom o skautských věcech, hleď je poznat i z jejich stanoviska a jednej s každým dle jeho povahy.

Zaváděj s hochy i rozhovory o časových událostech, literatuře, umění, divadle. Školní mládež obyčejně málo sleduje život kolem sebe a nesnaží se sama se vzdělávat. Skauting však ji k tomu vede. Při tom vzájemná výměna názorů tříbí myšlení, vyjadřování, učí přijímat lepší názor cizí nebo Uplatňovat důvody pro názor svůj.

Exkurse do podniků, továren a dílen značně rozšíří jejich obzory. Hleď, aby se vždy hoši bezvadně, ukázněně representovali a pak jistě majitelé podniků ochotně dají svolení. Může-li to jen trochu být, seznam hochy alespoň stručně s principem práce, ať pak bedlivě naslouchají průvodci, dobře si věci všímají, a na schůzce se o tom rozhovořte. Hoši se dotazují, vzájemně upozorňují, co se jim nejvíce líbilo apod.

A ovšem podporuj co nejvíce zručnost a řemeslné práce v oddíle. Ať si hoši vytvoří kroužky: fotografický, knihvazačský, modelářský, košíkářský, řezbářský apod.

Už v klubovně, hlavně však v táboře podporuj vynalézavost těch jejich rozličných „patentů“. Mají větší cenu, než napodobení sebe lepší. A pozoruješ-li u někoho zvláštní dovednost nebo „koníčka“, svěř mu práce, kde je může uplatniti.

Hlavně ale podporuj uměleckou tvorbu hochů, smysl pro krásu, ať tvaru, barvy, pohybu nebo živého slova. Hoši bývají neohrabaně cyničtí (puberta!) a rádi se dělají ještě cyničtějšími, nežli jsou. Při tom však mají smysl pro krásu přírody, i pro umění. Podporuj jej a hleď tříbit. Voď je do hájů na podzim, do lesů v zimě, do kvetoucích sadů, do lesa v noci. Netaj se tím, že jdete na lov krásných dojmů. Podporuj i skládání písniček, vyprávění a sepisování veselých i vážných příběhů hl. u táborového ohně. Nezapomeň i na recitace — kráse živého slova nic se nevyrovná. Pěstujte zpěv, možno-li jen trochu, dvojhlasý, s doprovodem nástroje.

Skautský vůdce str. 35-1.jpg

Skautský vůdce str. 35-2.jpg

Ve skizáku se kresby po čase mohou rozmazat. Udělej si sám desky a vkládej do nich papíry, jež přidržíš po straně dvěma proužky podvazkové gumy. Tak můžeš kresby doma uložit a uchovat neporušené a máš stále bezvadnou plochu při kreslení.



Na kreslení klaď velký důraz. To budí smysl pro obrysy a prostorovost, cvičí paměť pro tvar a vzhled. Připravuje výchovu estetickou. Podle předlohy dovol kresliti jen začátečníkům, ostatním dávej jen náměty. Ať neužívají vůbec pryží a kreslete hodně v přírodě. Co nejméně detailů, hlavně jen skizy. Ty jsou i prakticky v životě nejdůležitější. Volte motivy jednoduché, ale vkusné. Zvlášť hojně příležitostí je při táboření.

Skautská estetika vůbec je zvláště význačnou vlastností skautské výchovy, jíž se liší ode všech směrů ostatních. Rozumíme jí všechny složky, které přispívají k pochopení a rozvoji citu pro krásno, pro vše ušlechtilé, účelné a harmonické, ať už je výrazovým prostředkem slovo, barva, tón nebo hmota. Je to výchova citu a cit pro krásno je člověku mravní oporou.

Projevuje se však i úhledností a uspořádaností ve všech životních projevech a tak je nám denně užitečným, neboť míti vkus je dobrou navštívenkou do života.

Východiskem je zvyk na jednoduchost, čistotu a pořádek, prohloubení je v seznamování s uměleckými díly, v dobré četbě, ušlechtilé společnosti, příležitost k vlastním projevům skýtají klubovny, práce rukodílné, vycházky, kroniky a almanachy oddílové, tábory a táborové ohně.

Ale celé prostředí skautské vykonává neustále velký vliv na tvořivý smysl u hochů a stačí jim jen ukázat směr a povzbuditi zájem. Budou mezi nimi hlavně dva typy: tvořivý a imitační. Tento druhý třeba i trochu vést a dodávat mu odvahy. Skautská estetika je z nejcennějších složek naší výchovy, měj to vždy na paměti. To, co v tom ohledu ukázala naše výstava při Táborech slovanských skautů, je nejlepším dokladem, jak správně je vedená skautská mládež k vážné a ušlechtilé práci ve všech oborech činnosti. S respektem a uznáním ji opouštěli odborníci a překvapeni odcházeli ti, kteří si představovali skauting jako pouhé táboření.

Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Nástroje