Zobrazení zdroje stránky Bohuslav Řehák/Životopis

'''RNDr. Bohuslav Řehák - životopis'''

Jeho otec Václav Řehák se narodil 1857 jako jedno ze šesti dětí baráčníka se třemi korci (0,86 Ha) pole. Vyučil se zedníkem, později byl přijat jako podúředník a stal se cestmistrem. Zemřel v roce 1943, tedy v době, kdy byl Bohuslav Řehák vězněn v koncentračním táboře. Jeho matka Josefa rozená Jiřičková se narodila v roce 1871 a zemřela roku 1936.

Bohuslav Řehák se narodil 17. 3. 1895 v Jičíně. Měl o rok mladší sestru Marii.

Dětství a mládí strávil v Jičíně, kde vystudoval Státní vyšší gymnasium v Jičíně, kde složil v roce 1914 s vyznamenáním maturitu. Během studia vyslechl v roce 1912 přednášku zakladatele československého skautingu Antonína „Benjamína“ Svojsíka. Přednáška na něj velmi zapůsobila a s A. B. Svojsíkem zůstal v kontaktu i nadále a postupně se stal jedním z jeho nejbližších spolupracovníků.

<noinclude>Dal se zapsat na universitu na obor přírodopis – zeměpis. V roce 1915 byl odveden a musel do 1. Světové války. Do října 1918 strávil 28 měsíců v poli, přičemž nedostal ani jednu dovolenou.

Po válce dostudoval a v roce 1920 nastoupil jako suplující profesor na své první místo na reálce v Jičíně, pak v Trutnově, Turnově a Liberci. V roce 1924 byl jmenován definitivním profesorem na učitelském ústavě v Jičíně. Ihned po svém nástupu získal povolení pro konání přírodovědného praktika v prvním a druhém ročníku.

V roce 1922 se stává místonáčelníkem Svazu junáků-skautů RČS (Republiky československé). V roce 1931 byl velitelem Táborů slovanských skautů. Konaly se těsně před prázdninami ve dnech 28. června až 2. července 1931 v Praze. Byl i velitelem československé výpravy na čtvrtém světovém Jamboree v Gödöllö v Maďarsku.

V prosinci 1924 si bere za ženu Růženu Šmídovou. V roce 1926 se jim narodil syn Jiří a o rok později syn Vratislav.

Během třicátých let vychází několik jeho knih: skauting a škola (1930), Přírodopisné praktikum (1931), Skautský vůdce (1934), Botanika pro vyšší třídy středních škol a učitelské ústavy (1935) a Úvod do didaktiky biologie na střední škole (1938).

V prosinci 1938 ukončil svoji činnost Svaz junáků, skautů a skautek RČS, aby se mohl sloučit s Junáky volnosti, Katolickými skauty a Švehlovými junáky. Spojením těchto organizací vznikla nová -  „Junák – ústředí skautské výchovy“. Stalo se tak 22. ledna 1939 v sále Městské knihovny v Praze. Velitelem a tedy nejvyšším funkcionářem organizace byl zvolen podplukovník generálního štábu Václav Vlček. Náčelníkem Junáka byl zvolen Bohuslav Řehák.  Podplukovník Vlček však na svoji funkci krátce na to rezignoval a velitelem Junáka se stal 12. března 1939 Bohuslav Řehák a v této funkci byl pražským gestapem zatčen 1. 9. 1939. Následně byl vězněn na Pankráci, v Dachau a již koncem roku 1939 převezen do koncentračního tábora v Buchenwald, kde byl vězněn do osvobození 11. 4. 1945. Do Prahy se vrátil 20. 5.

V roce 1945 obdržel válečný kříž a vojenskou medaili první třídy.

Byl vyzván zemskou školní radou, aby nastoupil místo zemského školního inspektora pro střední školy pro obor přírodopis – zeměpis. Na toto místo nastoupil 20. 6. 1945. Začal hlouběji pracovat v mineralogii, geologii a ve fyzikálním zeměpise. Jako zemský inspektor vybudoval přírodovědná praktika na středních školách a uskutečnil první třídenní metodický kurz pro profesory přírodopisu.

V roce 1946 ze zdravotních důvodů resignuje na funkci velitele Junáka a stává se čestným velitelem.

Roku 1948 vychází jeho zdaleka nejpodstatnější didaktická práce, a to Úvod do didaktiky biologie na střední škole.

Na počátku roku 1949 bylo zrušeno zemské uspořádání. Po zrušení zemské školní rady byl v roce 1950 ministerstvem přikázán pedagogické fakultě v Českých Budějovicích pro přednášky mineralogie, petrografie a geologie a jmenován odborným asistentem.

V květnu 1949 byl při protistátní skautské akci zatčen syn Bohuslava Řeháka Jiří a v srpnu 1949 odsouzen a uvězněn v uranových lágrech na Jáchymovsku.

Když byl obor geologických věd v Českých Budějovicích zrušen, byl Bohuslav Řehák přeložen na pedagogickou fakultu do Prahy, kde přednášel metodiku a didaktiku biologie. Přednášel i na biologické fakultě univerzity a pracoval na mineralogickém vědeckém výzkumu v oblasti Podkrkonoší. Sestavil sbírku českých drahých kamenů (achát, jaspis a chalcedon) s ohledem na vysvětlení vzniku. Autor monografie o nalezištích.

Mimo jiné se věnoval i filatelii. Vytvořil skvělou sbírku známek na téma Zoologie na známce. Oceněna na Světové výstavě známek v Praze druhou nejvyšší cenou.

V roce 1963 a opakovaně v roce 1967 vychází další jeho učebnice: "Vyučování biologii na základní devítileté škole a na střední všeobecně vzdělávací škole. Příspěvek k didaktice biologie."

Hovořil mimo rodné češtiny i německy, četl ještě anglicky a rusky.

Bohuslav Řehák zemřel 26. 12. 1967 v Praze a jeho pohřeb ve strašnickém krematoriu 3. 1. 1968 se stal první veřejnou manifestací krátce poté obnoveného skautského hnutí.
</noinclude>